Zpět na blog

16. září 2025

Časné zahájení rehabilitace a role excentrických kontrakcí po poranění hamstringů

Autor: Bc. Ondřej Soukup, MBA

Úvod

Poranění hamstringů patří mezi nejčastější svalová zranění ve sportu, zejména ve fotbale, sprinterských disciplínách a dalších aktivitách s vysokými nároky na rychlost a explozivní výkon. Délka rekonvalescence po takových poraněních se liší v závislosti na závažnosti zranění, typu tréninkového zatížení i použitém rehabilitačním přístupu. V posledních letech se v odborné literatuře objevuje stále více důkazů podporujících časné zahájení rehabilitace a specifické zařazení excentrických kontrakcí.

 

Časný vs. opožděný začátek rehabilitace

Studie Bayer et al. (2017) sledovala 50 amatérských sportovců s natržením hamstringu nebo lýtkového svalu. Účastníci byli rozděleni do dvou skupin podle časování zahájení terapie:

  • Skupina A zahájila rehabilitaci 2. den po poranění,
  • Skupina B začala až 9. den po poranění.

Obě skupiny absolvovaly identický standardizovaný čtyřfázový protokol:

- 1. týden – strečink,
- 2.–4. týden – izometrická cvičení,
- 5.–8. týden – dynamická cvičení s progresivní zátěží,
- 9.–12. týden – silový trénink.

Výsledky ukázaly jasný rozdíl: časná rehabilitace vedla k rychlejšímu návratu do plné sportovní aktivity (medián 62,5 dne) oproti opožděnému zahájení (medián 83 dní).

 

Zařazení excentrických kontrakcí

Na problematiku navázala série studií, které zkoumaly specifický vliv excentrických cvičení.

Studie Askling 2013

Do prospektivní randomizované studie bylo zařazeno 75 elitních švédských fotbalistů s akutním poraněním hamstringů. Účastníci byli rozděleni do dvou skupin:

  • L-protocol – zařazení excentrických (lengthening) cviků od 5. dne po zranění,
  • C-protocol – konvenční rehabilitační postup bez časného zařazení excentriky.

Použité cviky (prováděny vždy bez bolesti):

  • The Extender – 2× denně, 3×12 opakování,
  • The Diver – 1× denně, 3×6 opakování,
  • The Glider – 1× za 3 dny, 3×4 opakování.

Výsledky:

  • Návrat k tréninku u L-protocol: 8–58 dní (průměr 28 ± 15 dní),
  • Návrat u C-protocol: 12–94 dní (průměr 51 ± 21 dní).

Rozdíl představoval více než tři týdny rychlejší návrat u skupiny s časně zařazenou excentrikou. Navíc se ukázalo, že tzv. stretching-type poranění trvala v obou protokolech déle než sprinting-type.

 

Studie Askling 2014

O rok později byla publikována obdobná studie se stejným designem, tentokrát na 56 elitních sprinterech a atletech. Závěry byly totožné: časné zařazení excentrických cviků (L-protocol) vedlo k průměrnému návratu ke sportu za 49 dní oproti 86 dnům u C-protocol.

 

Askling H-test

Součástí těchto studií byl také tzv. Askling H-test, který slouží k hodnocení připravenosti k návratu do tréninku. Test spočívá v rychlých zdvizích natažené dolní končetiny bez předchozího zahřátí (3 pokusy na každou nohu, nejprve zdravá končetina). Pokud sportovec během testu pociťuje jakoukoli nejistotu, není doporučen návrat k plnému tréninku. Test se opakuje každé 3–5 dní, dokud nejistota nezmizí.

 

Studie Vermeulen 2022

Další důležité výsledky přinesla práce Vermeulen et al. (2022), která sledovala 90 sportovců s poraněním hamstringu. Účastníci byli rozděleni na:

  • Skupinu s časným zařazením excentriky – již od 2. dne po zranění (spolu s isometriemi),
  • Skupinu s pozdějším zařazením excentriky – až ve chvíli, kdy zvládli běh na 70 % intenzity bez bolesti.

Výsledky:

  • Časná excentrika → průměrný návrat za 23 dní,
  • Pozdní excentrika → průměrný návrat za 33 dní.

Rozdíly v četnosti reruptur nebyly pozorovány. Skupina s dřívější excentrikou navíc vykazovala lepší excentrickou sílu hamstringů na konci rehabilitace. Autoři uvádí, že rozdíl nebyl statisticky významný, avšak mohl být klinicky významný.

 

Závěr

Dostupná evidence ukazuje, že:

  • časný začátek rehabilitace po poranění hamstringů zkracuje dobu návratu do sportu,
  • zařazení excentrických cviků od prvních dnů (prováděných bez bolesti) má výrazně pozitivní efekt na délku rekonvalescence,
  • Askling H-test je užitečným nástrojem k rozhodnutí o bezpečném návratu do tréninku.

Souhrnně lze tedy konstatovat, že včasná a specificky vedená rehabilitace je klíčovým faktorem úspěšného a rychlého návratu sportovců k plné výkonnosti.

 

Použitá literatura:

  • Bayer, M. L., Magnusson, S. P., Kjaer, M., & Tendon Research Group Bispebjerg (2017). Early versus Delayed Rehabilitation after Acute Muscle Injury. The New England journal of medicine, 377(13), 1300–1301. https://doi.org/10.1056/NEJMc1708134
  • Askling, C. M., Tengvar, M., & Thorstensson, A. (2013). Acute hamstring injuries in Swedish elite football: a prospective randomised controlled clinical trial comparing two rehabilitation protocols. British journal of sports medicine, 47(15), 953–959. https://doi.org/10.1136/bjsports-2013-092165
  • Askling, C. M., Tengvar, M., Tarassova, O., & Thorstensson, A. (2014). Acute hamstring injuries in Swedish elite sprinters and jumpers: a prospective randomised controlled clinical trial comparing two rehabilitation protocols. British journal of sports medicine, 48(7), 532–539. https://doi.org/10.1136/bjsports-2013-093214
  • Vermeulen, R., Whiteley, R., van der Made, A. D., van Dyk, N., Almusa, E., Geertsema, C., Targett, S., Farooq, A., Bahr, R., Tol, J. L., & Wangensteen, A. (2022). Early versus delayed lengthening exercises for acute hamstring injury in male athletes: a randomised controlled clinical trial. British journal of sports medicine, 56(14), 792–800. https://doi.org/10.1136/bjsports-2020-103405